Povzbudivou zprávu pro ty, kteří se zotavují z poruch způsobených dlouhodobým užíváním alkoholu, přinesl nový průzkum, který se zaměřuje na schopnost mozku se z těchto událostí vzpamatovat. Nedojde k tomu ale přes noc.
Lidé s poruchou způsobenou užíváním alkoholu (AUD) mají tendenci k celé řadě neduhů majících negativní vliv na jejich zdraví. Jedním z rizikových faktorů je pak ztenčování oblastí mozkové kůry; zvrásněné vnější vrstvy mozku, která je kritická pro mnoho vyšších kognitivních funkcí. Americká studie však nedávno zjistila, že ti, kteří přestali pít, získávají mozkovou kůru postupně zpět, a to až do takové podoby, jakou měla před samotným vystavením alkoholu.
Tajemná hodnota 7,3 měsíce
Předchozí výzkumy ukázaly, že některé oblasti mozku se mohou poměrně rychle obnovit, dojde-li k vysazení alkoholu, zatím ale nebylo příliš jasné, jak rychle k této obnově dochází. Výše uvedená studie však uvádí konkrétní časový interval 7,3 měsíců. Odkud se vzal? Dosud zveřejněné výzkumy se zpravidla zaměřovaly pouze na první měsíc střízlivosti. Jak se ovšem ukazuje, potřebuje mozek o něco déle času. Právě proto se tak vědci rozhodli analyzovat interval delší, a to právě v délce 7,3 měsíců. Tento vysoce specifický termín však podle všeho nemá konkrétní zdůvodnění, jelikož soubor 88 subjektů podstoupil skenování mozku v přibližných intervalech 1 týdne, 1 měsíce a téměř 7 a půl měsících abstinence. Někteří se pak připojovali v průběhu studie, což vede k domněnce, že časový údaj je jakýmsi společným průnikem pro většinu zkoumaného vzorku.
Komplexní snímání mozku přineslo pozitivní výsledky jeho regenerace
K pozorování mozku účastníků byla použita magnetická rezonance schopná získat čisté snímky vnitřní struktury těla. Lékaři následně zaznamenávali tloušťku kortikální kůry pro celkem 34 oblastí, přičemž měření zprůměrovali pro levou a pravou mozkovou hemisféru.
Obnova tloušťky u osob s AUD po 7,3 měsících bez alkoholu byla poměrně rozsáhlá, což bylo možné pozorovat v průměru na 25 z 34 sledovaných oblastí. Výraznější obnova probíhala v období od 1 týdne do 1 měsíce, ani poté však zdaleka neustávala, a na konci studie se v mnoha případech přiblížila ekvivalentu kontrolního vzorku bez AUD. Určitý vliv na regeneraci měl také životní styl a zdraví konkrétního subjektu; například vysoký tlak či cholesterol zapříčinily pomalejší nárůst kortikální hmoty. Podobně negativní dopad bylo možné pozorovat i u aktivních kuřáků.
Chystají se další studie, které potvrdí závěry výzkumu
Výsledky americké studie představují výrazné povzbuzení pro pacienty, kteří trpí následky AUD po psychické i fyzické stránce. Vzhledem k tomu, že se ale výzkumu účastnilo pouze 88 subjektů, nelze její závěry příliš generalizovat. K prozkoumání neurokognitivních a psychosociálních korelací kortikální vrstvy během trvalé abstinence u AUD jsou tak zapotřebí rozsáhlejší a dlouhodobější studie. Autoři také přiznávají, že z kapacitních důvodů nezohlednili některé proměnné, například genetiku, aktivní pohyb či zdravotní stav jater a plic. Poskytují však dalším vědeckým týmům dostatek podnětů k tomu, jak tento výzkum dále rozvíjet.
Zdroje:
https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S074183292300263X
